Ve čtvrtfinálovém zápase Uruguay – Ghana, který v normálním hracím čase skončil 1:1, běžela poslední minuta půlhodinového nastavení. Ačkoliv už se všichni chystali na penalty, jež by v případě nerozhodného výsledku musely následovat, v pokutovém území jihoamerického týmu došlo k závaru. Střelu, která mířila jasně do sítě, vyráží uruguayský útočník Luis Suárez rukou. Zabraňuje tak gólu, který by jistojistě znamenal postup Ghany, neboť do konce chyběly vteřiny a na jihoamerickou odpověď by již nezbyl čas. Hráč obratem dostává červenou kartu a je nařízena penalta. Pokutový kop však ghanský střelec Gyan překvapivě neproměnil a Suárez tak ještě cestou do šaten předvedl vítězné gesto. V tu chvíli již věděl, že jeho trik se vyplatil. Prodloužení bylo ihned ukončeno a v následující penaltové loterii uspěla Uruguay.
Zatímco v případě francouzského útočníka Thierry Henryho můžeme spekulovat, zdali byla jeho „neviditelná ruka“ do jisté míry výsledkem instinktu, v Suárezově případě šlo o čistý racionální kalkul. Sám útočník Ajaxu Amsterodam, který je nejen v nizozemské lize proslulý svým vychytralým simulováním, přiznává: „Jednal jsem chladnokrevně.“ Zelený trávník tedy tentokrát neovládla „neviditelná ruka trhu“, jako tomu bylo v případě Henryho, nýbrž zcela „viditelná“ ruka weberovské racionality. Byl to celkem prostý kalkul. Ve fotbale totiž není možné uznat tzv. „technický gól“. V poslední minutě utkání se tak hráči v určité situaci vyplatí zahrát rukou. Dostane sice červenou kartu a bude nařízena penalta. Nicméně ve chvíli, kdy do konce utkání chybí vteřiny, je pro tým výhodnější čelit penaltě, která alespoň představuje šanci, že protivníkův střelec neuspěje, než obdržet gól, na který by již nebyl čas odpovědět.
Jinými slovy, Luis Suárez objevil díru ve fotbalových pravidlech a skvěle jí využil. O to podivnější je však postoj FIFA, která jeho jednání udělením pouhého jedno zápasového trestu vlastně posvětila.
Na závěr se tedy můžeme ptát: Bylo to od Suáreze fér? Nikoliv. Bylo to racionální? Naprosto!