V časech Adama Smithe byla tou neviditelnou rukou ruka Boží, která se starala o udržení jistého přirozeného řádu. Dnešní sekularizovaná společnost z ní udělala tzv. „neviditelnou ruku trhu“, která všechno zařídí a vše vyřeší. Namísto Boha tak nastoupila všemocná ekonomika (a její církev ekonomie). Václav Bělohradský tuto svéráznou náhradu metafyzické substance nazývá „náboženstvím růstu Růstu“. Vliv této nové víry dnes prostoupil celou společnost, avšak pro nás je v tuto chvíli zajímavá zejména aktivita na fotbalových stadionech.
Chce-li někdo předvést vládu neviditelné ruky božstva Růstu na konkrétním příkladu, stačí se podívat na poslední baráž o postup na Mistrovství světa ve fotbale, která se na konci loňského roku odehrála mezi Francií a Irskem. Úspěch v podobě postupu na šampionát by francouzské ekonomice údajně přinesl až 28 miliard korun. Božstvo Růstu bylo tedy nuceno zasáhnout skrze útočníka Thierry Henryho. Jeho ruka se díky všemocné hospodářské síle stala neviditelnou a rozhodčí tak nemohl pouhým lidským okem postřehnout, že před rozhodujícím gólem francouzský fotbalista, až do té doby označovaný za gentlemana zelených trávníků, zachytil míč do nastavené dlaně. Marné byly protesty nešťastných Irů, neboť neviditelná ruka trhu je nemilosrdná a vše vyřeší. I fotbalovou baráž.
V roce 1986 se na Mistrovství světa v Mexiku hrálo čtvrtfinále mezi Anglií a Argentinou. Jihoamerický útočník Diego Armando Maradona tehdy dvěma trefami zařídil svému týmu vítězství 2:1. Jeden za svých gólů dal rukou. I tenkrát si rozhodčí ničeho nevšimli. Jenže v té době se ještě nehrálo o miliardy a božstvo Růstu zatím podřimovalo. Maradona tak mohl po zápase prohlásit: „Byla to tak trochu ruka Boží…“
Po zhlédnutí těchto příkladů není divu, že své ekonomické dílo napsal Smith až po práci nazvané Teorie mravních citů. Bez mravnosti a schopnosti empatie se totiž fotbal, stejně jako trh, stává jen smutnou podívanou. Za necelý měsíc začíná Mistrovství světa v JAR a nezbývá než doufat, že tentokrát hráči a trenéři sáhnou i po druhé Smithově knize. Těch neviditelných rukou už totiž bylo více než dost.
Původně vzniklo pro humanitní revue HUMR.