Jaksi zavést hlavně stipendia, ze kterých by se školné platilo je trochu na hlavu, s prominutím. Hlavní je nějak (i na ta stipendia) ponejprv získat peníze.

A Nečas myslel nepochybně nezadlužovat se na spotřebu, což ovšem není případ vzdělání, to je investice – a investice na dluh je něco přece jen dosti jiného, naopak často positivního (v ohledu na investice ekonomové často aforisticky prohazují, že cizí kapitál je levnější než vlastní; viz tzv. finanční páka).

Když dá někdo na reklamu a nezajímá jej program, může litovat jen sebe.

Jakým právem považujete své peníze za své? (A než napíšete další solipsistický blábol z dílny neokon o „přirozenosti vlastnictví“ a o tom, jak jste si je „sám vydělal“, tak se nad touto otázkou zkuste naprosto pragmaticky, neideologicky zamyslet – tedy uvažujte, co vám opravdu garantuje to, že vaše peníze jsou opravdu vaše, a zda a do jaké míry tomu tak opravdu je).

Už jsme spolu na příbuzné téma kdysi diskutovali, jestli se nepletu…

Pedro – naprostý souhlas, bohužel si narozdíl od vás vůbec nejsem jist, že naprostá devastace společnosti povede k jakékkoliv katarzi.
Na to by totiž bylo potřeba vzít si z přechozích omylů ponaučení. Existují však určité náznaky, že je na vzestupu ideologie „těmto věcem nerozumím a nezajímám se oně, a jsem na to pyšný“.

Autorovi – díky za velmi slušný článek; zejména bych chtěl podpořit vaši tezi o tom, že placení školného nerovná se vyšší kvalita výuky.

„cizí kvalifikace mi není k ničemu, cizí vzdělání ano“.

Ach, Quinte Fabie, svatá Vy prostoto! Jen díky kooperaci statisíců kvalifikovaných, třeba i fachidiotů, můžete své nezralé řeči posílat do světa; jinak byste je mohl leda vykřičet z okna. Zavedli a v chodu udržují tisíce oborů, o jejichž existenci nemáte ani tušení.

Je Váš zubař kvalifikovaný, nebo vzdělaný?