„V zemi, v níž jen menšina dosáhne na průměrný plat, je vítězství bohatých smutným svědectvím o českém neorganizovaném veřejném mínění, které by mělo podle Peroutky „souhlasně soudit o základních lidských faktech“.“

a jde mi o tu první část. Bělohradský musí vědět, jak je to s průměrným platem – zkuste si představit, jak by vypadala společnost, ve které by většina dosáhla na průměrný plat. Je vůbec otázka, jestli by taková společnost mohla existovat. A já skutečně bezradně kroutím hlavou: zblbnul Bělohradský nebo se z něj stal skutečně demagog, nebo obojí?

Tak či onak – intelektuály jsem připraven vždy hájit. Pardon – hájit! Bez ohledu na to, že tím zcela popírám svůj třídní původ. Prostě je to taková moje osobní úchylka. Buďte shovívavý, prosím.

Ohledně textů – rozbor pana Peterky mi zajímavý přišel asi nejvíc. Na druhou stranu, ono není moc pracné dělat si legraci z lidí, kteří chtějí jen poučovat.

A ještě jedno upřesnění. Nejde až tolik o to, že se mi některé Vaše reakce nelíbí (a ano, ony se mi nelíbí). A už vůbec neříkám, že jde o něco neobvyklého. (Já vím, zase jste si nemohl pomoct a neudržel ironii pod pokličkou – stává se i v lepších rodinách.) Jen jsem nahlas vyjádřil podiv nad tím, proč tak lidé činí. Prostě si říkám: proč mají tu potřebu? Ale nebojte, nebudu o tom psát dlouhý (tj. nad rámec jedné A4) článek. A vlastně ani krátký ne.

Nevím, jestli toho mám o „teorii“ více načteno. Už jen proto, že nevím, co v tomto kontextu onou „teorií“ myslíte. Každopádně bych byl pro, kdybyste alespoň na chvíli upustil od svých jemných (Vy byste možná řekl „rozverných“ či „radostných“) faulů, v nichž cítím snahu ironizovat mě coby „od reality“ (sic!) odtrženého intelektuála, který vládne teorií, ale k životu (jak jej definujete Vy) nemá moc co říct. (Předpokládám, že nějaký takový obrázek o mně máte.) Pak bychom se mohli bavit věcněji.

Myslím, že Vaše poznámka o alergičnosti na prázdná zvolání intelektuálů leccos vysvětluje. Ano, to je pochopitelný a legitimní důvod pro kladení otázek, které kladete. Přecitlivělost bývá silný motiv pro jednání.

Aneb, co opravdu nového pan Bělehradský přinesl?

Že si tak nemyslím sám, potvrzuji odkazem: [http://petrkou.posterous.com/poznamky-k-belohrad]

A poslední věc: Vždy se střetneme na tom, že se Vám nelíbí, že reaguji na věci, které se mi nelíbí. Chtěl jsem Vám jen říci, že se jedná o postup, který je zcela obvyklý. Na západ od Prahy. A částečně i na východ.