Komentáře: Hlas autority průměrnosti

Od: a sakra

a sakra — Mon, 03 May 2010 00:09:14 +0000

Seznam chyb
Takhle nějak si představuju nástěnku v ústředním výboru SSM – Reloaded.

Od: Daniela V

Daniela V — Thu, 29 Apr 2010 18:24:40 +0000

Pro Jakuba Homolku
Skvělý článek, díky za něj.

Od: Michaela J.

Michaela J. — Mon, 26 Apr 2010 16:17:52 +0000

vejce a slepice a vstupenky do klubu moudrých
OK. Šok způsoben, emoce srší v ohňostrojích, čtvrt miliónu shlédnutí na youtube za tři dny…neodpustím si parafrázi: pánové a dámy, kdo z vás to kdy dokázal : ) ? Ať se o tom mluví. Vedlejší efekty patří k věci. Hlavní otázka ale zůstává nezodpovězena(zatím): co na to cílová skupina? Co si o tom myslí? Oslovilo je to? Jsem zvědavá.

A jinak co se týče názoru prezentovaného v tomto blogu: do jisté míry souhlasím. Ovšem s tou výhradou, že autorita / respekt má být aspoň částečně obousměrný. A nemám pocit, že např. postoj „po mě potopa“ nebo „tihle mladí, to jsou pacholci ap.“(běžte se podívat do diskuse na novinky.cz) má cokoli společného s respektem k mládí.

Je to trochu debata o vejci a slepici, mám pocit.

A jinak – já osobně nemám paušální úctu k autoritě stáří, i když moudrost stáří je něco transcendentálního a hovory s mou 95letou babičkou – pravicovou voličkou – jsou leckdy báječné. Věk ale přece není automatickou vstupkou do klubu moudrých.

Od: JakubP

JakubP — Mon, 26 Apr 2010 10:46:13 +0000

reklama a bolševická hesla
K celé záležitosti podotknu jeden fakt: pakliže staří lidé údajně volí levici proto, že vzpomínají na své mládí za socialismu, pak mladí lidé by dnes (podle Zelenky) měli volit pravici proto, že jim to říká Mádl s Issovou. Jiný argument totiž v klipu nezazní. Posuďte , co je hloupější. Posuďte, zda je možné brát ten klip vážně. Posuďte, zda ten klip skutečně přinutí mladé lidi zajímat se o politiku, jak o sobě hlásá. Je to tak snadné! Stačí někoho přemluvit a změníte budoucnost… hloupé, stejně jako reklama. Hloupé, stejně jako bolševická ideologická hesla.

Od: helena k.

helena k. — Mon, 26 Apr 2010 10:45:29 +0000

Už naposledy
Tvrzení, že mladí volí pravici a staří levici považuji za přinejmenším scestné. Předěl je totiž někde jinde, a to v sociální stratifikaci. Programům ČSSD fandí především lidé s nižším vzděláním a kvalifikací. A naopak. Levici jsou dále nakloněni ti, kteří z ní profitují. Proto bude mít příznivce mezi státními zaměstnani (o sociálně slabých a potřebných nemluvě), zatímco soukromí podnikatelé a OSVČ ji mají kvůli stále četnějším útokům na jejich peněženky plné zuby.
Generační spor je v tomto případě jakýmsi velice nejapným folklorem.

Od: kveek

kveek — Mon, 26 Apr 2010 09:28:34 +0000

Vypčklost zdejší blogosféry
Tohle video krásně odhalilo vypčklost zdejší blogosféry. Ačkoli se jedná o v zásadě naprosto nevýznamnou věc, počin dvou podprůměrných a nevýzmamných herců, už se to tu okopává ze všech stran a mele se tu páté přes deváté, jakoby neexistovala žádná jiná a rozumější témata….. polovina článků z poslední doby se zabývá uchylným pitváním téhle blbosti, která je normálním lidem zcela ukradená…

Od: helena k.

helena k. — Mon, 26 Apr 2010 09:13:41 +0000

ad david praha
Děkuji za obsáhlý rozbor, ale stařecká demence mě ještě nezasáhla natolik, abych si nepamatovala veškerá omezení života před rokem 1989.
Nicméně si myslím, že hlavní zádrhel je v tom, že lidé, kteří žili za socialismu, poznali jeho totalitní charakter na vlastní kůži, a tudíž mohou srovnávat. Možná právě proto je štve, že jsme ustrnuli někde u pseudodemokracie, v níž se stále zdůrazňují prvky pseudosolidarity.
Vlastní zkušenosti jsou v podstatě nepřenosné. Každý si musí projít buď upravenou, nebo trnitou cestu sám. Popřípadě si i natlouct ústa. Těší mě, že se mladým otevřel svět. A do značné míry chápu jejich averzi vůči předcházejícím generacím, jež se mnohdy nezmohou na jiné argumenty, než že musely stát frontu na banány.

Od: babza

babza — Mon, 26 Apr 2010 08:13:58 +0000

Dělám teď
nebývalou věc: píši o něčem, co jsem neslyšela a neviděla, což je při mé povaze skutečně neobvyklé. Ale stačily mi všechny ty příspěvky u více článků a nebudu si zbytečně kazit náladu. Na co? Každý se projevuje podle svých zkušeností a autoři ze svých rodin možná takové zkušenosti mají a zevšeobecňují je.
Jsem ráda, že mne mladí v rodině ještě jakž takž trpí, občas i respektují, občas neberou vážně a asi mají i rádi. Ale skutečně zcela nekritičtí jsou ke mně v rodině jen psi. Ti aspoň nevědí, že jsem tak stará a nevadí jim to. Ale připouštím, že mne mají rádi hlavně pro kus toho žvance. To je jedno, budu si je dál podplácet:-).

Od: david praha

david praha — Mon, 26 Apr 2010 00:29:38 +0000

at zije 2010!
Dobrý večer, heleno,
popravdě moc nerozumím, co jste chtěla svým příspěvkem říct, je to na mě až moc velká zkratka. ale to je jedno. chtěl bych se vyjádřit k třetímu odstavci o prošustrovaných 20 letech. tohle stále opakované tvrzení mě totiž neskutečně štve. Copak jste si nevšimla obrovské pozitivní proměny společnosti od roku 1989? v roce 1989 jsme se radovali ze svobodných voleb, novin, otevřených hranic, věznic atd. řeší dnes někdo svobodu slova? ne. maximálně se mluví o (ne)vyváženosti jednotlivých médií. neřeší se ale systémová nevyváženost, nesvoboda. ano, řeší se protiprávní uvězňování (omluva za to slovo)? ne. maximálně neefektivita soudů, nebo justiční mafie. Ta je vážným problémem. nikoli však problémem systémovým a státem oficiálně podporovaným. zpochybňuje někdo výsledky voleb? ne (paroubkuv afekt nepočítám). nyní mezi celospolečenská témata patří spíše korupce či ekologie. tedy problémy, které existovaly již před 89., ale byly méně důležité než boj za svobodu, právo,…

Od: helena k.

helena k. — Sun, 25 Apr 2010 23:52:32 +0000

Zřejmě jsem onen „rigidní
a pohodlný geront“, nicméně se domnívám, že tady jde ještě o něco jiného. Střety generací nejsou žádné novum. Ovšem naší specifikou ( stejně jako mnohých zemí někdějšího východního bloku) je, že k vážným rozporům dochází hlavně kvůli takříkajíc antagonistickým společenským formacím, v nichž jednotliví spoluobčané vyrůstali.
Je velice snadné dříve narozené házet do jednoho pytle a přisuzovat jim kolektivní vinu. Ostatně, nezřídka se to stává i v ostře mediálně sledovaných kriminálních případech, kde je nejdůležitější najít viníka. Padni, komu padni. Justiční omyly se přece stávají.
Ale co těch dvacet let, která jsme víceméně prošustrovali a umožnili do nebe volající devastaci našeho státu. Přihlásí se někdo k odpovědnosti, nebo si stále vystačí s obviňováním „bab a dědů“, že i to je jejich vina?